tisková zpráva 1. 8. 2023, Praha, Zvonečník, z.s.

Spolek Zvonečník konstatuje různost názorů mezi ekologickými organizacemi v Oborové platformě Zeleného kruhu v oblasti přístupů k české energetice. K Veřejné konzultaci nové klimatické a energetické strategie rozhodně nesouhlasí s některými stanovisky organizací Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace a Hnutí DUHA.

Připravené odpovědi pro veřejnost a hlavní dogma kolegů stojů na tom, že nejekologičtější energie je ušetřená, rozvíjeny mají být všemožně obnovitelné zdroje, do roku 2033 konec českého uhlí a špatné je také jádro. Studie potenciálů a teoretické scénáře kolegů počítají k roku 2033 s výraznými energetickými úsporami a uzavřením uhelných elektráren, ale dokonce již v roce 2030 dokonce 35% z obnovitelných zdrojů pro samotnou elektřinu. To obnáší stavby řady obrovských větrníků, udržení vysoké poptávky spotřebitelů po fotovoltaice při vysokých cenách síťové elektřiny a velká množství kvalifikovaných stavebníků a elektrikářů. Hlavně to ale neřeší problém, jak získat zbývající většinu energie mimo obnovitelné zdroje. Předseda spolku Jiří Jakl uvádí: "Upíráme pozornost k roli prezidenta Petra Pavla a jeho avizovanému zájmu o širší spolupráci s ekologickými organizacemi. Proto ho také přímo oslovujeme."

Za zcela zásadní Zvonečník zdůrazňuje tři věci, které stanoviska kolegů téměř či zcela pomíjejí:

1) V letním období je energeticky soběstačných z OZE dokonce již řada domácností, ale například za slunečných dní může být dokonce velký problém s přebytky fotovoltaické energie. Vzhledem k nutnému předimenzování fotovoltaiky pro krytí spotřeby i v ročních obdobích kratších dní to rozhodně neřeší jen akumulace do domácích baterií, bojlerů, množství zrovna dobíjených elektromobilů či dokonce komunitní energetika. V rámci celé energetiky je klíčové řešení akumulace s realizací také alespoň několika nových velkokapacitních přečerpávacích elektráren s nejlepším poměrem nutných nákladů na skutečně velkokapacitní akumulaci (a možností využití s dalšími výhodami třeba v bývalých uhelných těžebních oblastech).

I když se v celoročních statistikách výroby elektřiny mohou uvádět množství z obnovitelných zdrojů, ne vždy to jinak bohužel znamená také využitou energii v reálném čase. Akumulovanou energií je nutné výrazně pokrýt noční spotřebu a výkyvy výroby z obnovitelných zdrojů podle počasí během dne. Jinak energie z obnovitelných zdrojů může představovat spíše odpad či dokonce hrozbu pro stabilitu distribuční sítě. Za klíčovou považujeme investici do vybudování vodní kaskády s přečerpávacími elektrárnami v Podkrušnohoří. Využitelná jsou volná místa po těžbě uhlí s vhodným utěsněním podloží, vyčištěním řeky Bíliny a zamezením zbytnému výparu pomocí plovoucích fotovoltaických elektráren podobně jako se objevují i jinde ve světě.

2) V mrazivém zimním období ztrácí účinnosti či se dokonce nesmí provozovat tepelná čerpadla využívající tepelnou výměnu se vzduchem. Bohužel naopak o to více se musí za takového počasí topit. Navíc na krátký zimní den je krátká i fotovoltaika a ani na kůrovcovém dřevu pro řadu domácností nelze stavět zimy donekonečna. Za takových dní rozhodně nelze počítat ani s podílem OZE přes 30%, ale navíc naopak také s vysokým odběrem elektřiny přímotopy. Pro tyto případy je nutné řešení povinných záložních zdrojů energie v domácnostech i firmách (dostatečné mohou být i propanbutanové pro vaření a topení). Nebo další možností je zachování kapacity jaderných + uhelných elektráren dokonce blízké současnosti s tím, aby uhelné elektrárny byly připravené na spuštění v kritickém zimním období právě pro tyto případy a pochopitelně jinak neblokovaly ekologičtější zdroje energie. Pro nelikvidaci uhelných elektráren hovoří také bohužel fakt, že dosažitelné úspory elektrické energie v české ekonomice může nahradit zvýšená potřeba dobíjení elektromobilů (s vyšší spotřebou elektřiny i ke svému vytápění v zimě).

3) Jaderné dukovanské bloky jsou již nyní za hranicí původní předpokládané životnosti a při své velikosti vyžadují výhradně přísun palivových článků z Ruska. Spoléhání na tyto bloky ještě ve 30. letech tohoto století nepokládáme za zodpovědné. Hodně se mluví o malých modulárních reaktorech, zároveň o velkých reaktorech. Hlasy stran Petra Fialy a Andreje Babiše ale v roce 2020 dokázaly prohlasovat akorát rozvrat veřejných financí při rušení superhrubé mzdy, ve státní kase na větší investice peníze nezbývají a peníze z ČEZ se hodí na jiné účely. Stále nevíme jaké nové bloky, natož kdo a za jaké peníze je postaví.

Navíc zvláště kolegové z Calla blokují jadernou energetiku přes vyvolávání odporu k vybudování jakéhokoli trvalého úložiště jaderného odpadu. Blokují také vybudování nových reaktorů jako náhrady za ty vysloužilé dukovanské. Nové plánované jaderné bloky sotva mohou blokovat jiné ekologičtější zdroje a nedá se říci, že cena z obnovitelných zdrojů může být vždy jen výhodná a nepředražená (dlouho zdiskreditovaná v Česku byla dokonce fotovoltaika).

Při použití prstů jedné ruky v podmínkách ČR ani podle výše uvedených ekologických organizací rozhodně nelze z OZE dosáhnout na více než dva prsty a zbylé prsty představují potřebu výroby energie z jiných zdrojů. Pokud to nemá být uhelná energie dokonce vůbec, zbývá ve větším měřítku ještě energie jaderná. Hrozí ji ale dokonce také ústup s koncem životnosti bloků v Dukovanech. Nemluvě ještě o složitějším období zimním. Proto Zvonečník oslovuje formou otevřeného dopisu prezidenta Petra Pavla.

Vážený pane prezidente,

dovolujeme si Vás s vědomím kvalitních poradců oslovit jako ekologická organizace s reakcí na stanoviska kolegů z dalších organizací k české elektroenergetice. K tématice přikládáme také naši tiskovou zprávu. Podle našeho názoru především elektřinu si dosud nestačí vyrábět ekologicky v létě, ale musíme její spotřebu nějak pokrýt i každý okamžik v zimě. Dovoz elektřiny v mrazivých dnech může být jen za extrémní cenu. Nesdílíme akcent kolegů na komunitní energetiku, prosté škrtnutí uhelných elektráren, odpor k novým jaderným blokům či lokaci trvalého úložiště jaderného odpadu. Za vhodné pokládáme vyvinutí adekvátního tlaku na vládu k těmto apelům:

*Při rozvoji OZE jak vláda řeší odpovídající akumulaci přebytkové energie v příznivých ročních obdobích?

*Jak vláda chce vést k pokrytí dostatku elektřiny v mrazivém zimním období v dalších desetiletích při současném vývoji investic, zájmu škrtat stát a jeho pobídky?

*Jak vláda chce dlouhodobě přinejmenším zachovat současný podíl jaderné energetiky a jak mají být nahrazeny staré dukovanské bloky závislé na dodávkách paliva z Ruska?

Vláda Petra Fialy svoji zřejmou neschopnost postupu některých klíčových investic ráda hází na své předchůdce, na válku na Ukrajině či problémy s navýšenými důchody. Až důchodového věku dosáhnou zejména "Husákovy děti", mohou být velké problémy i vůbec s dostatkem energií. Česko nemusí být místem k normálnímu žití, ale závislé na drahých energiích a s již nepřekonatelnými dluhy.

Odkazy:

Jak podat připomínky k Vnitrostátnímu plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu? (Greenpeace, 5/2023), URL: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/18909/jak-podat-pripominky-k-vnitrostatnimu-planu-cr-v-oblasti-energetiky-a-klimatu/

Calla - jaderný odpad https://www.calla.cz/index.php?path=energetika&php=jo.php#zpravodaj

Pro energetickou koncepci má vzniknout jaderně-obnovitelný a jaderný scénář. Chybí rychlejší rozvoj OZE. S uhlím už se nadále nepočítá (Hnutí DUHA, 7/2023), URL: https://hnutiduha.cz/aktualne/pro-energetickou-koncepci-ma-vzniknout-jaderne-obnovitelny-jaderny-scenar-chybi-rychlejsi

tisková zpráva 17. 2. 2023, Praha, Zvonečník, z.s.

Téma vysokorychlostní železnice občas v Česku rezonuje a má zkracovat časové vzdálenosti mezi Prahou a regiony, ale být také spojkou do západní Evropy či na Balkán. Hlavní železniční koridor Drážďany-Praha-Vídeň je vysoce vytížený, při náhlých událostech a opravách přináší extrémní zpoždění, navyšovat nejde ani frekvenci příměstských spojů. Nové koleje potřebujeme, ale...

České vlády postupně podporu vysokorychlostní železnici vyjadřují a projektování se od dob premiérování Bohuslava Sobotky posunulo úctyhodným tempem. Dnes víme, kudy vysokorychlostní železnice může vést, na co narážejí a jak výhodné jsou různé varianty. Z pohledu životního prostředí mohou jít proti sobě různé aspekty, kdy například v dlouhých tunelech mají vlaky dvojnásobnou spotřebu kvůli odporu vzduchu, ale není zabrána zemědělská půda, chráněná příroda, trasa může být kratší a bez převýšení. Správa železnic nechce opakovat chyby známé z 90. let se stavbami dálnic a k projektování přistupuje otevřeně k veřejnosti s vážením různých aspektů.

Se Zvonečníkem jsme v roce 2022 uspořádali výpravu na místo zamýšleného terminálu v Nehvizdech, který se stane bránou mezi Prahou a Středočeským krajem. Přinesli jsme konkrétní podněty Správě železnic, aby tu byla krytá přístupová cesta mezi patrovým parkovištěm pro automobily a nástupišti, při přestupech tak cestující nebyli zbytečně vystavení dešti a nebylo tu ani zbytečně rozlehlé parkoviště na úkor zemědělské půdy. Důležité je také zahloubení koridoru podobné jako u sousední dálnice D11 a s možnostmi vhodného ozelenění valů kolem železnice.

Cena různých českých rychlodráh se uvažuje nějakých 800 miliard Kč. Z vedení tratí z dob Jana Pernera může udělat vedlejší tratě, jde o nový koncept s nasazením skutečných rychlovklaků 320 km/hod. I když se počítá také s evropskými penězi, je to velmi nákladná záležitost a vždy bude závislá na postupu každé konkrétní vlády. Přechodně tu může být i hybridní podoba kombinující současné méně vytížené úseky koridorů a nové rychlejší a posilující tratě v blízkosti velkým měst. Nové vedení koridoru přes terminál v Nehvizdech může být celkem jisté i kvůli novým možnostem posílení příměstských vlaků, ale skončit může také u Poříčan se sjezdem na Nymburk a do současného koridoru na Kolín. V další etapě odsud lze vést přímý úsek trati na Světlou nad Sázavou a i tento úsek ukazuje, že najednou se určitě nemusí stavět celé stovky kilometrů nových rychlotratí.

Odkazy

Společné komuniké Správy železnic a Asociace ekologických organizací Zelený kruh https://zelenykruh.cz/spolecne-komunike-spravy-zeleznic-a-asociace-ekologickych-organizaci-zeleny-kruh/

Z Prahy do Brna za hodinu. Podívejte se, kde začnou vznikat první tratě pro rychlovlaky (CNN 2023) https://cnn.iprima.cz/z-prahy-do-brna-za-hodinu-podivejte-se-jak-bude-vypadat-vysokorychlostni-zeleznice-v-cesku-200375

VRT Polabí (SŽ) https://www.spravazeleznic.cz/vrt/polabi

VRT Střední Čechy (SŽ) https://www.spravazeleznic.cz/vrt/stredni-cechy

tisková zpráva 16. 2. 2023, Praha, Zvonečník, z.s.

Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení. Zlepšit je vhodné také osvětu, protože zvláště na rozdíl od recyklace většině lidí v Česku může chybět uvědomění k nakládání se směsným odpadem s koncovkou ve spalovně a ne na skládce.

Česko je zemí, kde se zákaz skládkování posunul z dlouhodobě očekávaného roku 2024 až na rok 2030 a v nakládání s odpady se zdůrazňuje především význam recyklace. Ekologické organizace jako Arnika, Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země často bojují v rámci povolovacích řízení s projekty i malých spaloven a naopak předcházení odpadů a recyklace mají řešit dokonce problémy plastového odpadu v oceánech. Podle nich již při současné kapacitě českých spaloven, při vyšší míře recyklace (až 70%) a předcházení odpadů, další skládky ani spalovny nemáme potřebovat. Zvonečník se od tohoto alibistického přístupu některých ekologických organizací distancuje s odkazem na odpadové statistiky (k roku 2019 v ČR ročně produkce 5,9 milionů tun komunálních odpadů, reálná kapacita spaloven a cementáren do 1,2 milionu tun a při ambiciózní recyklaci 65-70% místo dosavadních 40% chybějící kapacita spaloven přes 600 tisíc tun). Vyzývá k systémové veřejné podpoře výstavby nových spaloven v regionech, kde tyto spalovny chybějí. Směsný komunální odpad se jinak musí v lepším případě pro energetické využití vozit na vzdálenosti kolem 100 km do spaloven s již nedostatečnou kapacitou, nebo v horším případě na skládky.

Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu). Řada obcí kontrakty na energetické využití odpadů ani nemá, nejsou k tomu ani nijak motivovány a přes pokroky v recyklaci české skládky zbytečně bobtnají. V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním. Bohužel ale ani současné legislativní a dotační nastavení nevede k reálnému nakládání s odpady podle hierarchie recyklace - spalovna - skládka.

Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení. V posledních desetiletích výrazně narostlo využívaní plastových obalů, s nárůstem recyklace ale ve směsném odpadu není tolik plastů, že by byl nadměrný problém s nálepy na kotlech či nadměrně stoupla výhřevnost spalovaných odpadů (běžně se pohybuje 7-14 MJ/t a úplné optimum pro spalovny 10-11 MJ/t). Po náběhu spalovacího procesu spalovna běžně nepotřebuje pomocné dodávky zemního plynu nebo topného oleje, a je cenným zdrojem energie bez ohledu na počasí. Jelikož část odpadů tvoří papír a další produkty ze dřeva/biomasy, jde částečně také o využívání obnovitelné energie - ovšem bez běžného uvolňování rakovinotvorných látek do ovzduší jako u domácích kotlíků. Velký význam má ale zejména likvidace plastů, kterých se nikdy nezrecykluje 100%. Z lokálního využívání nevelkých spaloven nehrozí přebytky jako například z "recyklace", kde plasty při převozech do zemí převažující produkce mohou cestou skončit v oceánu, navezené ve starých továrnách či dokonce ve spalovnách rozvojových zemí ignorujících jakékoli limity znečištění.

Z hlediska osvěty je důležité říci, jaké odpady nepatří do směsného odpadu končícího v běžné spalovně, nebo spalování zbytečně komplikují:

1) Nebezpečné odpady (od toho jsou speciální spalovny nebezpečných odpadů).

2) Odpady zbytečně vlhké (zbytky nápojů, vlhký bioodpad - vlhkost spalování zbytečně dusí a pro bioodpad je lepší kompost či hnědá popelnice).

3) Objemné odpady minerální (nehoří vůbec, zbytečně navyšují množství hůře využitelné škváry).

4) Velký kovový odpad (může zablokovat pohyb roštů a patří do sběru).

Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník). Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje. Porovnejme spalovny, elektrárny a domácí kotle na biomasu jednou emisní laťkou a opusťme stigma nebezpečných spaloven.

Odkazy:

Statistiky podle ekologických organizací do 2021 https://www.enviweb.cz/119505

Statistika MŽP 2021 https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpady_podrubrika/$FILE/OODP-Produkce_a_nakladani_2021-20221031.pdf

Ekologická platforma Zvonečník Vás zve na debatu na téma: "Šetříme v domácnostech s moderními technologiemi"

Moderní technologie jako fotovoltaika a tepelná čerpadla se stávají nutností pro stavby nových domů a cestou proti raketovým účtům za energie. Podporovány jsou také dotacemi a zdaleka již nejde jen o výstřelky s dlouhodobou návratností. Využití slunce, energie prostředí, řízené větrání. Probereme si jednotlivé technologie, triky prodejců, uživatelské zkušenosti a doporučení. Moderuje Patrik Eichler (ředitel MDA).   

Akce se koná ve středu 11. ledna 2023 od 17:00 hod. v sálu Suterén KCH, Husitská 114/74, Praha 3 (www.husitska.eu).

Kontakt: zvonecnik(zavináč)seznam.cz, tel.: 776 877 565

Pozvánka ke stažení -zde-, facebooková událost -zde-.

Jak se k nám dostanete? Ze zastávek U Památníku nebo Tachovské náměstí (bus 133, 175, 207) na adresu Husitská 114/74, Praha 3 - sál suterén (Komunitní centrum Husitská).

Energetické rady pro dům - pracovní verze desatera Zvonečníku

1) Zvolte teplovodní, nebo plně elektrifikovaný systém vytápění a ohřevu vody. Teplovodní systém umožňuje spojení teplovodního vytápění s tepelným čerpadlem vzduch-voda, krbovou vložkou a fototermickými panely. Plně elektrický systém umožňuje zapojení fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel ke vzduchotechnice a bojleru.

2) Využijte maximálních možností na zateplení domu - týká se jak obvodových zdí, tak zejména u bungalovů stropů a podlahy. Pro izolace je klíčový "součinitel prostupnosti tepla" (co nejnižší) i "tepelná kapacita" (vyšší brání výkyvům teplot a rychlému přehřívání či prochladání chráněného prostoru).

3) Přiměřená okna - přinášejí světlo do domu, ale velká francouzská okna propouštějí v zimě více tepla, než zdi. Trojskla se proti dvojsklům svými izolačními vlastnostmi rozhodně vyplatí.

4) K zastínění oken nejvýhodnější jsou venkovní žaluzie či rolety, protože v létě zbytečně nepouštějí sluneční energii do domu a v zimě představují vnější izolaci oken. O prostupu tepla okny rozhoduje především jejich tepelná prostupnost podobně jako v zimě, nikoli zastínění. Okna nemají být zbytečně otevřená jak v zimě, tak v horkém dni s udržovaným chladnějším vnitřkem domu (vhodné intenzivní kratší větrání). Vnitřní žaluzie jsou cenově dostupnější a důležitá je jejich schopnost odrážet sluneční tepelné záření zpět okny - mimochodem jen polovina tohoto tepelného záření projde trojskly, světlé a hliníkové lamely vnitřních žaluzií dokáží část tepelného záření odrazit zpět do oken - nejde jen o stínění.

5) Vzduchotechnika může mít rekuperační jednotku ("pasivní rekuperace"), tepelné čerpadlo vzduch-vzduch ("aktivní rekuperace") či kombinaci obojího. Doporučit lze jak jednotky s udávanou účinností pasivní rekuperace přes 90%, tak jednotky s tepelnými čerpadly přidávajícími 2/3 energie z prostředí (topný faktor 3). Jednotky s aktivní rekuperací v létě nabízejí i omezené chlazení domu (využitelné přebytky energie fotovoltaiky), v nezimních obdobích představují výhodný a rychlý tepelný zdroj domu s možností filtrování vzduchu a odváděním nežádoucí vlhkosti. V mrazech je výhodnější intenzivní a krátké větrání okny, než průběžné prochlazování vzduchem ze vzduchotechniky pod 18 stupňů.

6) Fotovoltaické panely přednostně osazujeme na jižní stranu střechy, kde je absolutní zisk energie největší a výkon většinu dne. Využití také západní a východní strany střechy ale rozšiřuje období výkonu elektrárny během dne, potažmo přináší lepší využití energie přímou spotřebou spotřebičů v domě. Mírně větší zisk energie nabízí západní strana proti východní, důležitý tu ale může být také nevýhodný mírný příklon jedné ze stran k severu.

7) Fotovoltaická elektrárna má minimum výroby elektřiny za krátkých zimních dní s obvyklou vyšší spotřebou energií v domě a přebytky výroby naopak během léta. Podle počtu panelů dokáže během dne dohřát vodu v bojleru, uspokojit stálou spotřebu vzduchotechniky a ledničky. Větší elektrárny dávají smysl s bateriovou akumulací pro pokrytí spotřeby také v nočních hodinách, za oblačných dní a v období středně dlouhých dní jara a podzimu.

8) Baterii fotovoltaické elektrárny je vhodné odstavit se začátkem zimního období převažující spotřeby elektřiny v domě. Pro udržení životnosti baterie je nutné ji dobít před odstavením (za slunečného dne s potlačením spotřeby v domě/posunutí ohřevu teplé vody a elektrického vytápění). Odstavená baterie nemůže být umístěná v chladném prostředí a vhodná je její krátká aktivace i během zimního období (pro kontrolu funkčnosti a průběžné dobytí).

9) Řadu spotřebičů lze naprogramovat či alespoň odložit jejich start na denní doby, kdy je k dispozici výkon fotovoltaické energie a vyšší venkovní teploty výhodné pro provoz tepelných čerpadel. Výhodný je větší bojler s tepelným čerpadlem a načasování jeho dohřívání během dne, ne večer po sprchování a na vyšší teploty. Start lze nastavit u praček, myček, načasovat vytápění.

tisková zpráva 30. 8. 2021, Praha, Zvonečník, z.s.

Jisté memorandum rozhýbalo debatu o českém lithiu před čtyřmi lety a řešily se dokonce biliony na důchody. Zatím to ale vypadá spíše na nároky na veřejné finance a sporný ekologický efekt. Zvonečník formuluje 7 aktuálních tezí pro českou lithiovou ekonomiku.

1) Lithiová ekonomika má smysl, pokud je cirkulární ekonomikou a nikoli jen jednosměrnou spotřebou s vytěžením lithia a dalších prvků na začátku a na konci dále nevyužívaného bateriového odpadu s nerentabilním opětovným využitím lithia. Nevyužívání lithia z bateriového odpadu dosud výrazně převládá nad jeho recyklací.

2) Chceme znát reálnou ekologickou a ekonomickou stránku těžby českého lithia. Získávání lithia s vysokoteplotním zahříváním velkého množství horniny či s využitím velkého množství vody může mít velkou ekologickou stopu a vyvážit tak energetické úspory provozu elektromobilů proti vozům se spalovacími motory.

3) V Ústeckém kraji odmítáme výměnu jednoho druhu těžby (uhlí) za jiný druh těžby (lithium), který může být výrazně nerentabilní (těžba krušnohorských ložisek lithia stále balancuje na hranici ekonomické rentability) a bez reálného přínosu pro ochranu životního prostředí. Ekologicky přijatelná může být těžba lithia i jen z odvalů a nikoli otevírek nových důlních děl v přírodně hodnotné krajině okolí Cínovce.

4) Akumulace energie v přečerpávacích vodních elektrárnách (např. v bývalých těžebních oblastech) pro elektrickou síť a tepelná akumulace (např. v domácnostech bojlery pro mytí i myčky a pračky) jsou dosud ekonomicky i ekologicky výhodnější, než lithiová akumulace. Pro posun české energetiky by jejich využití mělo být prioritou.

5) Velký problém vidíme v představách, že ráno mají občané odjíždět elektromobily do práce a večer elektromobily zase nabíjet s neefektivní přeměnou energie z domácích baterií či s přetížením sítě ve večerních hodinách a nedostatkem energie z přímé výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické zdroje energie pro dobíjení elektromobilů musejí být v místech, kde tyto elektromobily zejména kolem poledne parkují (např. vedle hal zaměstnavatelů a na krytých parkovištích s fotovoltaikou na střechách) a mohou se pozvolna a efektivně dobíjet i z dobře umístěných běžných zásuvek 230 V.

6) Za nutnost pokládáme vznik mezinárodního standardu pro vyjímatelné baterie elektromobilů určitých rozměrů, aby dále nevznikalo množství různých typů nevyjímatelných baterií, jejichž náhrada může být složitá a rozhodně nemusí odpovídat životnosti samotných vozů.

7) Potenciál pro budoucnost nemusejí mít jen baterie lithiové a podporujeme neutralitu k používaným prvkům pro akumulaci energie s řadou jiných možných předností proti jen hmotnosti (nižší cena a lepší dostupnost, lepší recyklovatelnost či snazší nabití - vodík, grafen, sodík apod.).

tisková zpráva 4. 11. 2020, Praha, Zvonečník, z.s.

Nová Trojská lávka je příkladem stavby s ekologicky kontroverzním použitím tropického dřeva, vysokou cenou, diskutabilní životností i údržbou. Zvonečník diskuzi k ní otevírá zejména s ohledem na využitelné materiály pro další možné lávky stavěné v Česku v budoucnu.

Trojská lávka spojující pražskou Stromovku s nábřežní cyklostezkou, botanickou a ZOO v Troji spadla na konci roku 2017 a otevřena byla bez ovací na konci října 2020. Stavba například ekology nebyla nijak brzděná a použití tropického dřeva zprvu mediálně chválil náměstek pro dopravu Adam Scheinher (Praha sobě). Náklady na ní z původně uváděných 128 milionů postupně dosáhly až na 150 milionů. Lávka není primárně pro cyklisty, ale pro pěší s povoleným vjezdem cyklistů.

Zvonečník vidí největší problém v ceně lávky a ve sporném použití tropického dřeva, byť s ekocertifikací. V Česku jsou dostupná jiná řešení s větší životností a nižší cenou, nebo dřevo se stejnou ekocertifikací a třeba i rovnou z pražských lesů. Zvyšování poptávky po tropickém dřevu ve světě mimo Afriku není vhodné, protože toto dřevo v Africe sami potřebují a tlak na tropické pralesy ustojí jen přiměřená poptávka po dřevu. Ekologická certifikace nic nemění na ekologické zátěži v podobě dálkové dopravy tropického dřeva, není ani absolutní zárukou ekologické produkce s ohledem na certifikační praxi v Africe a její kontrolovatelnost. Ačkoli země tropické Afriky mají značné zásoby dřeva, vysoký růst populace s sebou přináší zvyšující se potřeby obyvatel a s nízkou úrovní průmyslové výroby jsou paradoxně velkými dovozci dřeva. V Česku se bezesporu obejdeme bez velkoobjemového použití tropického dřeva jako v případě stavby Trojské lávky.

Lávka je usazena na poměrně úzkých pilířích umístěných v jedné řadě, takže se umí kývat. Úzký způsob uchycení lávky k pilířům a postavení některých pilířů i do nerozvodněné řeky mohou být slabou stránkou životnosti lávky. Nosná kovová roura a další části konstrukce rozhodně nejsou bezúdržbové a tropické dřevo na mostovce s udávanou životností 100 let nechrání žádná vrstva barvy. Dřevo v sobě ale má navíc protiskluzové drážky, ve kterých se po stranách lávky po srážkách zdržuje voda, v zimě dokonce mrznoucí. Zda i za tohoto předpokladu lze počítat se stoletou životností dřeva zůstává otázkou.

Pokud jde o dřevo z tropických dřevin azobé, jedná se o mohutné stromy a pilíře chrámů deštného lesa. Nejde ani tak o zranitelnost tohoto druhu jako takového, jako zejména o význam jeho vzrostlých jedinců pro fungování pralesního ekosystému a jeho význam pro udržení klimatu. Pokud deštné pralesy v širším měřítku nahradí savany, bude to mít větší vliv na světové klima (související s koloběhem vody v tropickém pásmu), než vypouštění CO₂ například z dopravy. Ochrana deštných pralesů je tak s ohledem na spotřebitelskou zodpovědnost velkým tématem a musí s ní počítat také závazky politiků k ochraně klimatu.

Místo prken z tropického dřeva lze na mostovku z bezúdržbových materiálů uvažovat recyklovaný plast či se stejným ekocertifikátem české dřevo. Certifikované dřevo mohlo být dostupné dokonce z pražských lesů. Při problémech s využitím přebytků dřeva na trhu by využití na lávce bylo přinejmenším symbolickou pomocí českým lesníkům a nelze pominout ani několikanásobně nižší cenu proti tropickému dřevu. Použít šlo také technologii s vysokopevnostním betonem. Životnost tohoto inovativního materiálu se uvádí 200 a nikoli jen 100 let jako u použitého tropického dřeva a příklad podobně dlouhé lávky v Čelákovicích z roku 2014 za 40 milionů svědčí o možné mnohem nižší ceně i při zohlednění inflace a menší šířky u této lávky.

Odkaz: Podřezání stromu azobé v tropickém lese (Youtube)

Nosné pilíře v jedné řadě a také přímo v toku řeky.

Mostovka z tropického dřeva bez vnějšího nátěru a s možným působením vody a mrazu v protiskluzových rýhách.

Úzké spojení natřené kovové konstrukce lávky s nosnými pilíři.

Padající mosty, ochrana klimatu, ochrana zvířat a pralesů, podpora cyklistiky, to jsou témata, ke kterým se hlásí řada politiků. Trojská lávka a pražské mosty jsou však ukázkou tragické praxe.

V prosinci 2017 došlo ke zřícení lávky mezi pražskou Stromovkou a Trojou (se ZOO a Vltavskou cyklostezkou), nová se má otevřít na přelomu října a listopadu (3 roky od zřícení) a vychází na 135 milionů korun (délkou srovnatelná v Čelákovicích v roce 2014 přišla na 40 milionů). Trojská lávka je kontroverzní nejen cenou a délkou výstavby, ale z hlediska ekologie použitím tropického dřeva azobé (Lophira alata). Použité dřevo má sice některé výhodné užitné vlastnosti, ale pochopitelně je drahé a jeho těžba je spojená s likvidací afrických deštných pralesů.

Lávku si prohlédneme v době před jejím oficiálním otevřením (uváděný přelom říjen/listopad 2020). Cílem je upozornění na rozpor oficiálně hlásané ochrany klimatu Radou hl. m. Prahy (kterou též oslovíme) a použití zásadně nevhodného stavebního materiálu v podobě tropického dřeva na stavbu Trojské lávky. Je absurdní, pokud na dopady ztrát přirozeného prostředí pro různá zvířata musíme upozorňovat u mostu vedoucího k ZOO a nezpochybnitelná je též klíčová role tropických pralesů pro fungování klimatického systému Země. Za vhodné pokládáme uznání chyby a také urychlení staveb nových použitelných mostů v Praze místo jen četnějších revizí mostů starých, drahých monitorovacích zařízení, podepírání a zpomalování dopravy.

Zodpovědnost za použití tropického dřeva na Trojské lávce nese Praha sobě, konkrétně její náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. Když se seznámil s prototypem konstrukce, použití takového dřeva nejen nerozporoval, ale dokonce vyzvedával (odkaz).

Sraz 20. října 2020 v 17:00 u schodů na Trojskou lávku na Císařském ostrově (začátek lávky na straně Císařského ostrova), viz mapa. Prosíme o respektování rozestupů pro venkovní pohyb a roušky.

Odkazy:

Facebooková pozvánka

Podřezání stromu azobé v tropickém lese (Youtube)

Deštné pralesy je potřeba revitalizovat a nikoli kácet - hrubě negativní bilance CO2 (Klimaweb.cz)

Rostliny v ohrožení (Seznam zprávy)

Klimatický závazek Prahy (Praha.eu)

Lávka Čelákovice za 40 milionů (Metrostav)

tisková zpráva 8. 1. 2020, Praha, Zvonečník, z.s.

Česká republika patří k zemím, kde dosud vládne neuvěřitelná byrokracie a ve světovém měřítku k nejtragičtějším patří stavební řízení. Přestože digitalizace nabízí nástroje na zkrocení byrokracie, developeři využili svoji příležitost u stavebního zákona. Zvonečník odmítá návrh nového stavebního zákona od ministryně Kláry Dostálové.

Návrh stavebního zákona ministryně Kláry Dostálové usiluje o převedení úředníků zabývajících se stavební agendou z obcí na stát a chce přímo pod stavební úřad podřídit odborníky z různých samostatných úřadů ochrany životního prostředí, památkové péče či ochrany obyvatelstva. To jde přímo proti principu subsidiarity, proti odborné nezávislosti a dost možná rovnou na ruku developerům.

V ne až tak dávné minulosti ale fungovaly okresní úřady, které byly vstupními místy pro stavební řízení a k žádostem kompletovaly stanoviska dotčených úřadů ke konečnému rozhodnutí. Občané nemuseli nikde zbytečně běhat po úřadech a fungovala i nezávislost dotčených úřadů. V současnosti občané ale obíhají dotčené úřady, píší různé žádosti a milostivě čekají na stanoviska zasílaná i s mnohaměsíčním zpožděním.

Současná vysoká míra byrokracie nejen kolem stavebních řízení je dána především nemožností vyřídit řízení v jedné věci podáním žádosti s podklady na jedno podací místo. V jedné věci je tak nutné psát žádosti různým dotčeným úřadům, a to dokonce i kvůli banalitám, které jsou dohledatelné v rejstřících či prostřednictvím internetu.

Zvonečník jako cíl vnímá potřebu zkrotit byrokracii nastavením úředních řízení k vyřízení jedné věci jedním podáním a s využitím efektivní digitalizace. K tomu již dlouhou dobu fungují datové schránky, které byly mimochodem zřízeny podle hlesla "nemá obíhat občan, ale dokument". K tomu je dále potřeba určit 1) vstupní kontaktní datové schránky veřejné správy, 2) jednotný systém označování a třídění podávaných žádostí, 3) způsob vyřízení žádostí v elektronické podobě tak, aby občané byli kontaktováni konkrétními dotčenými úřady jen v případě potřeby doplňujících a korekčních informací (nedostupných v rejstřících a na internetových stránkách), nebo až s výsledkem řízení. Do jaké míry v tomto ještě může pomoci zákon o právu na digitální služby (digitální ústava) s masivní podporou zákonodárců napříč politickým spektrem uvidíme.

Odkazy:

eKLEP - návrh stavebního zákona ministryně Kláry Dostálové z 25.11.2019

Zákon o právu na digitální služby (digitální ústava) - sněmovní tisk

Obce vyzývají Dostálovou: Stavební zákon je špatný, stáhněte ho (Seznam zprávy)

tisková zpráva 12. 12. 2019, Praha, Zvonečník, z.s.

Na základě návštěvní akce 16. října 2019 střešovického výdechu tunelu Blanka a zahrádkové osady na Ořechovce se Zvonečník zabýval nejen ozeleněním jednoho komínového výdechu, ale také řešením znečištění ovzduší v okolí výdechů dlouhých městských automobilových tunelů jako takových a zdůrazňuje význam zavedení expresních linek MHD mezi celými městskými částmi.

Zpráva z akce ve Střešovicích je dostupná na www.zahradni.net. Tunelový výdech slibovali místní politici do konce volebního roku 2018 ozeleněný rostlinami, žádný viditelný posun tu není ani v roce 2019. Účastníci říjnové akce podpořili ozelenění pomocí lián (jak nastiňoval vítězný projekt soutěže na řešení podoby výdechu), ale bez kontroverzní vyhlídky či lezecké stěny odmítaných místními občany. Se spornými prvky již v roce 2017 vedení Magistrátu naštěstí nepočítalo a současné s radním Petrem Hlubučkem i díky zájmu naší akce řeší postoupení s liánami. Ozelenění střešovického výdechu opozdil spíše přístup samosprávy Prahy 6 a sporné podnikatelské zájmy. Problémy má také výdech na Letné (Praha 7), kterým se znečištěný vzduch z Blanky nedostává výše nad horizont a s řešením hlavně umělecké výzdoby.

Přes původní plány a prohlášení stavitelů emise z tunelu Blanka neprocházejí přes elektrostatické a denitrifikační filtry. I když je díky tunelu doprava v Praze na řadě míst plynulejší, monitorování kvality ovzduší a imisí z automobilové dopravy ukazují problematický stav, viz odkaz. Plánováno je další velké prodloužení tunelového komplexu vnitřního městského okruhu a Zvonečník požádal o vyjádření vedoucího oddělení Městského okruhu na pražském Magistrátu Ondřeje Krutského. Ten poukazuje, že komplex Blanka "se na celkové tvorbě PM10 z dopravy v Praze podílí cca 0,4 promile, bylo stavebníkem na základě výše uvedeného rozhodnuto, že tyto filtry nebudou realizovány." a dále že "na základě provedených imisních měření v oblasti výdechů bylo prokázáno, že v předmětných lokalitách jsou při provozu stavby plněny příslušné imisní limity".

Zvonečník se dále obrátil na experta na emise z dopravy doc. Michala Vojtíška z ČVUT. Nejefektivnější vidí řešení emisí přímo u automobilů, kde ve výfucích dosahují znečišťující látky nejvyšší koncentrace a vyšší teplota spalin také umožňuje vyšší účinnost katalytických materiálů. Čištění již zředěného vzduchu z tunelu funguje s jinou účinností, vyžaduje energetické vstupy a je nákladné jak investičně, tak provozně. Vysoké ekonomické náklady také byly hlavním důvodem, proč se od využití filtrů ve výdeších tunelu Blanka upustilo a nepočítá se s nimi ani u nových tunelových komplexů. Dopady znečištění ovzduší v Praze představují, mimo jiné, přes tisíc předčasných úmrtí ročně.

S ohledem na zkušenosti s realizovanými výdechy tunelu Blanka je zřejmé, že jejich ozelenění pomocí lián naráží na nejmenší odpor veřejnosti a tyto výdechy by měly mít dostatečnou výšku, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí žijících v jejich bezprostředním okolí. Pokud se miliony použijí na řešení problémů s nejkouřivějšími automobily a snížení hustoty automobilů nasazením tunelbusů a dalších expresních linek mezi celými městskými částmi, dosáhnout lze největšího efektu pro snížení znečištění ovzduší v Praze.

tisková zpráva 5. 12. 2019, Praha, Zvonečník, z.s.

Dne 26. listopadu 2019 uspořádal Zvonečník v Lidovém domě debatu "Nové cesty české energetiky". Debata přinesla čtyři důležité závěry.

V prvé řadě se debata věnovala problematice provozu a privatizace hnědouhelné elektrárny Počerady. Elektrárna splňuje emisní limity jen do roku 2023, je vůbec největším znečišťovatelem ovzduší v ČR, má dostatečnou zásobu nepříliš kvalitního uhlí z dolu Vršany a její účinnost výrazně ovlivňuje skutečnost dosud minimálního využití odpadního tepla pro teplárenské účely. Příklad privatizace elektrárny Chvaletice ukázal tlak nového provozovatele na emisní výjimky, maximalizaci zisku a zájem provozovat elektrárnu dále za horizontem předpokládaného ústupu uhelné energetiky ve státních energetických a environmentálních koncepcích. S privatizacemi uhelných elektráren se ČEZ rozhodně nezbaví jen starého železa a v případě Počerad je klíčová role této elektrárny i v budoucnu v možnosti jinak draze placené stabilizace české energetické sítě při plánovaných odstávkách jiných velkých zdrojů.

S ohledem na uvedené debata došla k závěru, že změna vlastníka elektrárny Počerady je nevýhodná, představenstvo ČEZ má kompetenci do konce roku 2019 tuto privatizaci zarazit a mělo by ji rozhodně využít. S ohledem na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí je žádoucí výrazné omezení fungování tohoto energetického zdroje, a to do té míry, aby plnil jen příležitostnou stabilizační funkci například při odstávkách jiných velkých energetických zdrojů a byla tu zcela nová technologie.

K možnosti stabilizace energetické sítě směřovala debata dále v souvislosti zejména s obnovitelnými zdroji. Zřejmé jsou u nich výkyvy výkonu jak mezi ročními obdobími, tak v rámci dne. Stále větší roli tak budou mít přečerpávací elektrárny a různé technologie pro akumulaci energie. Ing. Jiří Pohl přiblížil možnosti těchto technologií i letošní červnové usnesení vlády č. 421 týkající se záměrů na využití Podkrušnohoří pro akumulaci energie. Účastníci debaty v tomto vnímají vizionářský projekt s výhodným umístěním a mimo jiné i možností paralelního vysokonapěťového vedení s plánovanou vysokorychlostní železnicí. Podpořeno bylo rovněž předcházející stanovisko Zvonečníku.

V části věnované jaderné energetice se debata zaměřila na vůbec potřebu současné kapacity bloků v jaderných elektrárnách. Zatímco obnovitelné zdroje mají potenciál v náhradě špinavé uhelné energie (včetně využití nárazových přebytků z obnovitelných zdrojů ze zahraničí a omezit lze vyvážení uhelné energie formou elektrické energie do zahraničí), těžko lze rovnou nahradit také kapacitu jaderných zdrojů. Obrovským problémem řady evropských jaderných elektráren je ale již jejich velmi vysoké stáří a únava použitých materiálů. U elektrárny Dukovany nelze počítat s dalším provozem jejich současných bloků dále než kolem roku 2036. Podle Vladimíra Vlka možná náhrada malými modulárními reaktory má výhody v jejich jednodušší dopravě, rychlejším spuštění a rozložení velké investice i bezpečnostních rizik do malých celků, na druhou stranu je to technologie dosud v plenkách, dosud nemá potřebné certifikáty a celkově vychází dráže, než velké reaktory. Zdeněk Jiskra též upozornil na objevující se problémy se zajištěním dostatku chladící vody zejména v suchém teplém letním období a regulovatelnost výkonu prostřednictvím většího množství malých reaktorů skýtá výhodu i v tomto ohledu.

Účastníci debaty se shodli na potřebě řešit náhradu bloků v Dukovanech novými bloky a že malé modulární reaktory vypadají zajímavě, ale důležitý je přepočet jejich celkových nákladů a předností na jednotku vyrobené energie.

Elektroenergetika je zatížená různými jen překupníky energie, ale také přístupem státu k ziskům ČEZ, existuje zaostávání v realizaci důležitých investic do energetických zdrojů včetně OZE a stabilizace energetické sítě. Účastníci debaty se shodli, že česká elektroenergetika vyžaduje rozsáhlé investice v souladu s ochranou životního prostředí, platíme je v cenách elektřiny a současné zisky ČEZ postrádá logiku rozpouštět ve státním rozpočtu nemyslením na budoucnost.

Odkazy:

Pozvánka na akci