Aktuality

Výstupy z debaty lithiová ekonomika

09.02.2018 12:20

7. února 2018 proběhla v Lidovém domě debata Zvonečníku a MDA "Lithiová ekonomika - co z toho skutečně můžeme mít?" (viz avízo).

Kauza lithium byla závažnou kauzou, která výrazně ovlivnila výsledek sněmovních voleb 2017. Babišovo ANO v ní s dalšími stranami (zejména KSČM a SPD) demagogicky líčilo krádeže krušnohorského lithia v hodnotě několika bilionů (!) a nezávazné memorandum ministra Jiřího Havlíčka s ČSSD srovnávalo s privatizacemi OKD. Naše debata se zabývala reálně využitelnými zásobami krušnohorského lithia, nedávným nezájmem samotného státu o jeho využití, technologickými nároky zpracování krušnohorských slíd a možnými zisky státu při rozvoji lithiové ekonomiky. 

V úvodu debaty vystoupil Karel Breiter ke geologické stavbě českých lithiových nalezišť a Jaromír Starý k lithiovým nalezištím ve Světě. Ve Světě se objevují nová naleziště a význam českého lithia tak na jednu stranu klesá, na druhou stranu tržní cena lithia stoupá vzhledem k rozvoji využívání lithiových baterií v dopravě a energetice. Petr Welser z Geometu přiblížil výsledky dosavadních průzkumů, náročné technologie zpracování krušnohorských slíd a zisky státu i v případě, kdyby se nepodílel přímo na těžbě. S rozvinutím následných odvětví vyčíslil možný zisk státu na až 700 miliard Kč za 21 let, aniž by stát nesl podnikatelská rizika rentability těžby a náklady na vývoj vhodných těžebních technologií. Vedle drcení tyto technologie zahrnují také magnetickou a gravitační separaci, floataci a ve Světě existují i postupy s využitím množství kyseliny sírové. 

Jan Rovenský (Greenpeace) a starosta Dubí (potažmo i městské části Cínovec) Petr Pípal vyjádřili podporu možné těžbě lithia v Krušných horách za předpokladu splnění nezbytných ekologických požadavků při těžbě, dopravě a zpracování vytěženého materiálu a vhodného uložení množství hlušiny. Jan Rovenský dále za vhodnou pokládá revizi úhrad za vydobytý nerost (pro další rozvoj regionu i využití ve státním rozpočtu), Petr Pípal poukázal na dřívější sporné privatizace některých místních dolů. Vnímá zájem místních občanů o možnost těžby, ke které nemají zásadní odpor a nabízí možnosti nového rozvoje. 

Panel uzavřel Martin Kloz (bývalý poradce premiéra Bohuslava Sobotky), který jednoznačně odmítl špatné úmysly memoranda Jiřího Havlíčka, ale také údajnou desetibilionovou hodnotu hojně přítomného rubidia. Vstup státu k těžbě lithia pokládá za možný, ale za daných podmínek, nikoli porušováním již daných práv firmy Geomet. Stát podle něj může mít zájem o vstup do průzkumu a potažmo přednostního práva těžby u ložisek skutečně výhodných nebo strategicky důležitých. Pokud právo na těžbu již předal nějaké firmě, musí to respektovat. Zároveň tu musejí být podmínky, aby projekt mohl pokračovat a nějaké zisky státu skutečně přinesl. U využití množství přítomného rubidia vidí zásadní problém v nízké poptávce po něm na trhu a odmítl propočítávání jeho ceny podle ceníku jeho superčisté formy. 

Těžba vzácných kovů v Krušných horách je technologicky náročná a obnáší i podnikatelská rizika výkyvů ceny těchto kovů na světových trzích. Účastníci ocenili racionalitu debaty a uvítali by ji i na původně zamýšlené půdě parlamentu. Demagogie o nutnosti právní nezávaznosti beztak právně nezávazného memoranda a kradených bilionech současné tiché sněmovní koalice (ANO 2011, KSČM, SPD) mohou nahradit racionálně uvažující strany zdůrazněním významu rozvoje lithiové ekonomiky pro české vývojové a výrobní firmy, ať už využívají lithium české nebo to ze světových trhů. Jakkoli povolování průzkumů těžby předurčuje těžební firmy přímo k těžbě, již tyto průzkumy jsou finančně náročné a vzhledem ke spojeným rizikům je předurčení těchto firem k těžbě logické. Toto nerozporovalo ani MŽP vydávající povolení k průzkumům těžby a spadající do gesce ANO 2011, ačkoli předurčení firmy k těžbě ANO 2011 před volbami účelově napadalo.  

Za záštitu akce děkujeme poslankyni Aleně Gajdůškové a za zapojení do debaty například předsedkyni tripartity Ústeckého kraje Gabriele Nekolové, senátorovi Ladislavovi Kosovi či bývalému poslanci Vlastimilu Aubrechtovi.

 

Videozáznamy vystoupení:

-panelisté Breiter, Starý, Welser-

-panelisté Rovenský, Pípal, Kloz-

-část debaty Petr Pípal, Gabriela Nekolová, Vlastimil Aubrecht, Martin Kloz, Ladislav Kos, Petr Welser, Martin Kloz, Jiří Jakl-

 

Prezentace panelistů:

RNDr. Karel Breiter, DSc. (vědecký pracovník Geologický ústav AV ČR)  -zde-

RNDr. Jaromír Starý, Ph.D. (odb. nerostných surovin Č. geologická služba)  -zde-

Dr. Ing. Petr Welser (Geomet)   -zde- +podíly zisku +technologie +legislativa +výhodnost těžby

Ing. Martin Kloz, CSc. (bývalý poradce premiéra Bohuslava Sobotky)  -zde-

 

Lithiová ekonomika - co z toho můžeme skutečně mít?

29.01.2018 10:15

Zveme Vás na debatu 7. února 2018 od 16:00 v Lidovém domě (Hybernská 7, Praha 1) na téma "Lithiová ekonomika - co z toho skutečně můžeme mít?"

Přestože Krušné hory skýtají světově významné zásoby lithia, reálně využitelné zásoby bývají zveličovány. Přestože zde probíhal letitý proces povolování průzkumů těžby předurčující firmy k těžbě a stát se nakonec chtěl dohodnout alespoň na bližší spolupráci, před sněmovními volbami 2017 různí politici odvedli zájem od povolovacího procesu k pohádkovým slibům.

*Jak může rozvoj lithiové ekonomiky pomoci rozvoji české ekonomiky a českým firmám?

*Jak případnou těžbu lithia vnímají dotčené krušnohorské obce?

*Kdo nese zodpovědnost za povolování průzkumů těžby a je vhodné měnit legislativu? 

Účast v panelu přijali:  RNDr. Karel Breiter, DSc. (vědecký pracovník Geologický ústav AV ČR), RNDr. Jaromír Starý, Ph.D. (odb. nerostných surovin Č. geologická služba), Dr. Ing. Petr Welser (Geomet), Jan Rovenský (Greenpaece), Ing. Petr Pípal (starosta města Dubí), Ing. Martin Kloz, CSc. (bývalý poradce premiéra Bohuslava Sobotky)

Pozvánka ke stažení -zde- či Facebook.

 

Překážky využívání brownfieldů

22.05.2017 09:37

---report z akce---

 

Zatímco se zastavuje zemědělská půda kolem měst, kolikrát blízko jejich center najdeme hyzdící nevyužívané průmyslové plochy - brownfieldy. Mohou zde vyrůst byty, obchody, sociální zařízení, šetrný průmysl, nová parkoviště a plochy zeleně. Bývají tu ale ekologické zátěže, stavební uzávěry a historicky cenné prvky, problém dohody s množstvím vlastníků i jejich neochotou.  

Co přinesla Národní strategie regenerace brownfieldů a vyčleněné vládní prostředky? Jak problém využití brownfieldů mohou řešit města? Jak je pro investory zajímavá Národní databáze brownfieldů www.brownfieldy.cz

V panelu vystoupí: Mgr. Jiří Bureš (ředitel odboru řízení podnikatelských nemovitostí CzechInvest) a Mgr. Vít Céza (předseda komise pro životní prostředí Praha 8).

Debata proběhne ve středu 31. května 2017 v 17:00 hod. ve Steinerově sále Lidového domu, Hybernská 7, Praha 1 (vchod ze dvora bezprostředně za průchodem z Hybernské, zazvoňte).

Pozvánka ke stažení zde a Facebook.

 

 

 

Fiskální politika a multiplikační efekt

22.03.2017 13:05

15. února 2017 proběhla pod záštitou poslance a předsedy výboru pro životní prostředí Robina Böhnische parlamentní konference Zvonečníku a MDA na téma "Fiskální politika a multiplikační efekt - zhodnocení a vize pro aktivní státní politiku".

Sborník konference ke stažení -zde- (velikost 0,5 MB), případně viz www.aktivnistat.cz.

Za ekotechnologiemi do Litomyšle

15.03.2017 00:43

V sobotu 4. března 2017 jsme navštívili bazén v Litomyšli (viz pozvánka). Přilákala nás zejména technologie výměny tepla mezi vypouštěnou a čerstvou vodou.

V zázemí bazénu najdeme dva velké plynové kotle a v prostorách rozvodu vody je poměrně dost teplo. Již to využívá jedno vzdušné tepelné čerpadlo.

Stavba bazénu byla v roce 2011 oceněna Stavbou roku. Zajímavé je architektonické řešení, kdy vnější stěny citlivě zasazené do terénu připomínají vlny a boční průhledy zajišťují osvětlení prostor.

Zdrojem energetických úspor je především zateplení budovy bazénu, ale také tepelný výměník mezi vypouštěnou vodou z bazénu a ze sprch. Energetické úspory plynoucí z rekonstrukce se odhadují na 250 tisíc Kč ročně.

Akci zaštítili předseda výboru pro životní prostředí a poslanec Královéhradeckého kraje Robin Böhnisch a ministr pro legislativu a poslanec Pardubického kraje Jan Chvojka. Oběma za záštitu děkujeme a věříme, že zájem o ekologické technologie bude výzvou i pro ostatní politiky.

Navštivte s námi bazén s rekuperací

22.02.2017 21:06

Existuje řada způsobů, jak ušetřit za energie. Hodně vžité je zateplování, se kterým ale může být problém například ve školách bez dořešeného větrání. Velkou spotřebu energie mají plavecké bazény a i tady může pomoci rekuperace. Jde o technologii, která umožňuje jak výměnu energie mezi větraným vzduchem z místností, tak mezi odtékající teplou vodou například z bazénů.

K seznámení s rekuperací jsme s naší platformou připravili 4. března 2017 návštěvu bazénu v Litomyšli. Akci zaštítil poslanec a předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch a ministr Jan Chvojka. Neváhejte, přihlaste se a připojte se k nám.

Spojení veřejnou dopravou:

Odjezd bus 8:00 z Prahy - Černý Most (směr Pec pod Sněžkou), přestup v Hradci Králové na bus v 9:25 (směr Brno). Příjezd do Litomyšle v 10:30. 

Program:

10:45 bazén - prohlídka zázemí a koupání

odpoledne - zámecký pivovar a zámek

14:41 odjezd autobusem do Hradce Králové (návrat rychlíkem do Prahy 17:48) 

Přihlášky a bližší info na: Facebook, zvonecnik(zavináč)seznam.cz či na tel. 776 877 565.

Zajímavé odkazy:

V bazénu využívají odpadní teplo, ušetří za energie (Deník)

Krytý bazén v Litomyšli šetří energie (Moderní obec)

Úsporný ohřev vody ve veřejných bazénech (Zvonečník, MDA)

Limit pro sirnatost

02.10.2016 10:14

Lidé dokáží ocenit čistotu ovzduší a rozhodně je to faktor, který zohledňují při výběru, kde chtějí žít. ČSSD před lety přišla s podporou výměny domácích kotlů na pevná paliva, konkrétně s "kotlíkovými dotacemi" poprvé přišel Moravskoslezský kraj.

Bohužel podmínky pro získání příspěvku na nový kotel neomezují kotle na uhlí. Zelený kruh proto prosazuje obecní zákazy spalování uhlí, kde by ale záleželo na libovůli vedení obcí.

Zvonečník nabízí limit na sirnatost paliv, protože o to jde v případě uhlí především. Takový limit může vést k nahrazení spalování uhlí v neodsířených zdrojích ekologičtějšími palivy a tuto možnost přímo podporuje například poslanec a předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch.

Řešení jsme vyzvedli k hodnocení vlády (odkaz), které pozitivním přístupem příliš neudělalo radost opozičním zeleným. Zákaz spalování uhlí s obsahem síry nad 0,5% v neodsířených zdrojích by přinesl řadu efektů. Například severočeské uhlí by již v uhelných skladech nešlo vydávat za "nízkosirnaté", protože ve srovnání s jinými palivy (dřevo, pelety ze zemědělských produktů, ale i černé uhlí), zvláště v poměru k uvolněné energii rozhodně patří k palivům vysokosirnatým.

Zajímavé odkazy:

Vytápění uhlím či dřevem, aneb ne vždy to nejlevnější vyjde opravdu nejlevněji (Příroda.cz)

 

Potenciály OZE v ČR

06.03.2016 22:48

29. února 2016 proběhla v Lidovém domě debata k potenciálům obnovitelných zdrojů energie v ČR. Současná roční hrubá spotřeba elektřiny dosahuje 70 TWh a OZE vyrábějí 9 TWh. Debatu jsme záměrně koncipovali místo o informacích o výkonech OZE k čistě vyráběným množstvím elektřiny za celý rok (protože jsou tu výkyvy během roku atd.). V úvodu vystoupili tři zástupci ekologických organizací, aby nás seznámili se svými energetickými představami, zda zohledňují dopady na živou přírodu a spolupracují s přírodovědci. Pokud nikoli, s Grémiem platformy Zvonečník jsme je k tomu vyzvali.

Martin Mikeska z Hnutí DUHA potvrdil nejambicioznější plány na využití větrné energie až 18,3 TWh ročně. Také zdůraznil, že instalace v rozsahu 6 TWh v současnosti v ČR nevyžadují žádné další investice do přenosové sítě. Využití fotovoltaické energie přičítá až 17 TWh ročně.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost se vyjádřil kriticky k tvorbě tarifů ERÚ. U fotovoltaických zařízení vyzvedl vysokou míru recyklovatelnosti (hlavně hliník a sklo). Na budovách podle něj mohou v roce 2045 fotovoltaické elektrárny vyrábět ročně až 7,3 TWh, zatímco optimalizovaná státní energetická koncepce počítá jen s 5,8 TWh.

Jan Rovenský z Greenpeace předložil koncept Energetická [r]evoluce. Tento koncept vychází z údajů, které připravila vládní "Pačesova komise" a potenciály k roku 2050 z ní byly uvedeny i v pozvánce na debatu (vítr 12, fotovoltaika 8,8, biomasa 1,6, hydro 3,1 a geotermální 4,1 TWh). Přiblížil také vlastní kalkulace k potenciálu fotovoltaické energie. Využitelná je během roku dopadající energie průměrně 153 W/m2 a k dosažení potenciálu výroby 8,8 TWh je tak zapotřebí 54 km2. To není malá plocha, ale odpovídá ploše českých střech a pro porovnání těžba uhlí v severních Čechách zabrala 300 km2. Dále se vyslovil pro stavbu 1100 větrných elektráren nekolidujících s ochranou přírody. Tento aspekt bere v potaz a sám se zasloužil o zastavení příprav větrného parku na Hřebečné z důvodů ochrany netopýrů. Podporuje také využití 30% zemědělské půdy pro pěstování energetické biomasy a konflikt s potravinovou produkcí je podle něj možné řešit snížením spotřeby masa.

Prezentace prof. Vladimíra Bejčka se zaměřila na problematiku vztahu ptactva a větrné energetiky. Větrníkové elektrárny ptáky ruší hlukem, rotující vrtule vytvářejí stroboskopický efekt a s obsluhou je spojený také větší počet lidí vyskytující se na dané lokalitě. Frekvence případných kolizí může souviset s charakterem krajiny a migračními cestami ptáků, je to nutné při stavbách zohledňovat. Odmítl ale představu, že větrné elektrárny jsou potenciálně pro ptačí populace takový problém, aby bylo nutné důrazně bránit rozvoji tohoto druhu energetiky.

Martin Kloz vidí možnost v dlouhodobém horizontu vyrábět 11 TWh z biomasy, 11 TWh ve fotovoltaických elektrárnách, 3 TWh z vodních elektráren a 10 TWh z větrných elektráren. I v Krušných horách vidí možnost kompromisů v ochraně přírody a využívání větrné energie. U vodních elektráren podle něj využívání výrazně neporoste, u malých vodních elektráren zdůraznil nutnosti rybích přechodů a zachovávání minimálních průtoků. Využívání biomasy by podle něj nemělo být spojeno s pěstováním monokultur. Geotermální energetiku označil za nejperspektivnější, ale k roku 2050 počítá s potenciálem "jen" 4 TWh, především z důvodu dosud raného vývoje technologie. V dlouhodobější perspektivě vidí ale až 20 TWh. V Česku je perspektivních osm oblastí, s vrty 4 až 5 km hlubokými by bylo možné postavit až 500 geotermálních elektráren. Výhodou je vynikající regulovatelnost výroby, minimální zásahy do krajiny a dopady na přírodu.

Štěpán Chalupa se ve své prezentaci zaměřil na srovnání potenciálů OZE podle Komory pro OZE se státní energetickou koncepcí. Potenciály mohou být podle Komory ambicioznější, při zachování současné spotřeby energie mohou OZE pokrýt přes 40% a při snížení spotřeby o 33% mohou pokrýt dokonce až 60% spotřeby elektrické energie a tepla. V závěru srovnal celkové skutečné náklady na výrobu elektřiny podle studie Green Budget Germany (2012). V přepočtu podle ní vyšla nejlevnější vodní energie (1,9 Kč/KWh) a větrná energie (2,03 Kč/KWh), naopak uhelná a jaderná zhruba dvojnásobek (3,9 a 4,1 Kč/KWh).

V další debatě vystoupil Vlastimil Karlík s poznámkou špatného příkladu výroby bioplynu z kukuřice, což podpořil také Jan Zeman s odkazem, že kukuřice a řepka jdou proti orné půdě. Proti takovému využití se vyslovil i Jan Rovenský. Vztahu biopaliv k půdě se věnoval Lukáš Hrábek, který také podpořil potřebu staveb větrníkových elektráren mimo migrační trasy ptáků. Norbert Buchta směřoval dotaz k prof. Bejčkovi, kolik by povolil větrníků v Krušných horách. Ten připustil možnost staveb desítek větrníků. Nezpochybňuje také význam OZE, ale vyslovil se pro pravidla, aby jejich využívání nebylo kontraproduktivní. Jan Vecka upozornil jako konstruktér na technické řešení protiběžných vrtulí. Ivan Pergler se vyjádřil k problematice sazeb cen energie. Dian Hrozek se dotkl energetické chudoby a problematického využívání obnovitelných zdrojů lidmi v panelácích.

V závěru debaty Martin Sedlák vyzvedl fotovoltaické elektrárny, že jejich využívání nekoliduje s ptáky jako větrníky. Martin Mikeska se vyslovil k větrným elektrárnám, že jsou obnovitelným zdrojem, který je potřeba přísně posuzovat, ale chce to šanci a alespoň stejnou startovní čáru, jako mají jiné zdroje. Robin Böhnisch se vyslovil pro posun debaty na laickou veřejnost a pro změnu filosofie řady lidí. Například fototermika kolikrát řadu lidí nezajímá, protože obsahuje "foto" a po érách v minulých letech už tak působí podezřele.

 

->Pozvánka a Facebook. Prezentace: V. Bejček  M. Kloz  M. Mikeska  M. Sedlák  Š. Chalupa




 

 

 

 

UrbanAdapt

21.12.2015 14:36

Projekt UrbanAdapt si klade za cíl rozvoj strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách měst s využitím ekosystémově založených přístupů k adaptacím. Koordinuje ho Centrum výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.

Informace o projektu přinášejí stránky www.urbanadapt.cz. Zajímavým výstupem určeným širší veřejnosti je publikace "Adaptace na změnu klimatu ve městech: Pomocí přírodě blízkých opatření" (ke stažení -zde-).

V různých městech na naší planetě se lze setkat s různými klimatickými extrémy. Některá města ale mají problémy se zajištěním dostatku pitné vody, s rozpálenými ulicemi a nedýchatelným vzduchem, nebo s extrémní spotřebou energie na zajištění optimální teploty v budovách. Existuje ale také cela řada dobrých příkladů, jak se na extrémy adaptovat a problémům předcházet.

Se Zvonečníkem zdůrazňujeme (i přímo před komunálními volbami, odkaz) význam vhodné zeleně, obnovy a revitalizace vodních ploch, přednostní využívání dešťové vody a využívání sluneční energie dopadající na střechy. Vhodné větrání a výměny energií mohou nahradit mnohdy zbytečně zapínané topení či klimatizaci (viz výměna vzduchu a tepla, správné větrání).

Vítáme aktivity a vznik informačních materiálů pro adaptační opatření.

Jiří Jakl

Co ty limity?

12.11.2015 00:40

Se sdružením Zvonečníku jsme uspořádali výpravu do míst, která ohrožuje těžba severočeského uhlí. Bylo to v době po rozhodování vlády Bohuslava Sobotky o územních limitech těžby. Vláda jednohlasně odmítla jakékoli prolomení limitů na lomu ČSA a zklamala tak těžební firmy. Uhlí z tohoto lomu v současnosti česká energetika nepotřebuje a při vhodném rozvoji neuhelných alternativ ani potřebovat nebude. Narážíme tak na sousední Německo, kde radikální přístup Zelených s odpojováním sloužících jaderných elektráren vedl ke zvýšení spotřeby hnědého uhlí (Patria 2014, E15 2013).

Oceňujeme přístup české vlády (včetně ministra průmyslu Jana Mládka), která podporuje programy Zelená úsporám, obměny kotlů s vyššími emisními nároky, odstranila cílené komplikace pro umístění fotovoltaiky na střechách a počítá se zvýšením poplatků za vytěžené uhlí. Vláda se také zaměřuje na zajištění investic na Mostecku a na nové pracovní příležitosti mimo doly (odkaz).

Vláda ale prolomila územní limity na dole Bílina, především pro využití v odsířených teplárnách. Toto uhlí pro ně má potřebnou výhřevnost a dokáží z něj vyrobit teplo i elektřinu - dokáží uhlí využít s vyšší účinností oproti elektrárnám. Vláda odmítla bourání severočeských obcí, ale také zachovala nízké ceny tepla pro domácnosti napojené na teplovody.

My jsme bohužel Horní Jiřetín, Černice a zámek Jezeří navštívili akorát v době inverze. Prakticky jsme neviděli žádné doly a více jsme tak vnímali jiné věci. Především zápach z pálení sirnatého uhlí v řadě domácností. Hnědé uhlí se tu dá sehnat za výhodné ceny a tržní doba je tu cítit podobně jako ta, kdy vznikal snímek Ropáci. Uhlí ale není vždy levnější a výhodnější by mělo být používání například dřeva (odkaz).

Velkou turistickou atrakcí regionu je zámek Jezeří. Příroda evropsky významné lokality Jezerka a historický zámek zde ostře kontrastují s panoramatem uhelných lomů. Určitě tu lze zlepšit zázemí pro turisty.

 

Horní Jiřetín je celkem upravené město, ale dosud není plynofikované. Topí se zde dřevem a dosud i hnědým uhlím, při inverzi zde není zdrávo dýchat.

Zámek Jezeří a národní přírodní rezervace Jezerka jsou sladěním historie a malebné severočeské přírody. Ostrý kontrast proti uhelnému lomu ČSA.

1 | 2 >>